Rok 2024 nebude pro Česko jednoduchý. Ekonomika nezažívá nejlepší časy, nelze očekávat radikální změnu k lepšímu. Pro ty, kteří investovat do realit se tak skýtá zajímavá příležitost k výhodné koupi za nízkou cenu.
Evropská centrální banka ani Česká národní banka rozhodně nejsou v jednoduché situaci. Inflace je totiž stále nad cílovou úrovní a ekonomika stagnuje. Růst HDP v Unii je na nulové úrovni. Ekonomický pokles zažívá nejen Česká republika, ale také Německo nebo Rakousko, kde je dokonce situace ještě horší. Vzhledem k recesi je dlouhodobě rekordně nízká míra nezaměstnanosti v České republice prakticky neudržitelná.
Jedním z klesajících sektorů je stavebnictví, ve kterém je meziroční pokles 0,9 %. Přitom u staveb budov pokles činí 1,2 %. Čtvrtletní data ukazují, že ve 2. a 3. čtvrtletí letošního roku byl zahájen dokonce nejnižší počet výstavby bytů od 1. čtvrtletí 2021. Pokud vyloučíme období pandemie, jedná se vůbec o nejnižší číslo od konce roku 2018. Toto jsou čtvrtletní počty zahájených bytů za posledních 10 let dle ČSÚ. Co to znamená?
Graf 1 – Počet zahájených bytů v ČR za posledních 10 let
Zastavení poklesu a nastartování růstu nebude hned. Nesmíme zapomínat, že stavebnictví je ovlivněno vývojem v Německu, kde se letos očekává propad činnosti o 4,4 % (jedná se o třetí po sobě jdoucí rok s poklesem stavebnictví, přičemž tempo poklesu se zrychluje) a existujícím rizikem ještě hlubšího poklesu. To by se samozřejmě promítlo i do míry nezaměstnanosti.
Jádrová inflace je hlavním ukazatelem, na který se zaměřují centrální banky při svých rozhodnutích. V České republice dosáhla jádrová inflace v listopadu 3,9 % meziročně, zatímco za období od ledna do listopadu činí 3,3 %. V posledních šesti měsících však jádrová inflace výrazně zpomalila a dosáhla pouze 0,9 %, což odpovídá meziroční inflaci 1,8 %, jež je pod cílovou 2% úrovní.
Graf 2 – Vývoj jádrové inflace v ČR za posledních pět let
Graf 3 – Pokles meziměsíční míry inflace za poslední rok
Snížení úrokových sazeb by pomohlo
Probíhající recesi ekonomiky, hrozícímu zvýšení míry nezaměstnanosti a vývoji jádrové inflace odpovídá snížení úrokových sazeb o 50–100 bazických bodů. K takto razantnímu kroku se však bankovní rada z důvodu opatrnosti nejspíše neodhodlá. Přitom podle vyjádření členů bankovní rady, trvá reakce vývoje ekonomiky na změnu úrokových sazeb přibližně 12 až 18 měsíců.
Stavební sektor čelí velkým výzvám. Očekáváme proto, že Česká národní banka bude v roce 2024 výrazně a rychle snižovat úrokové sazby. Tím by měla podpořit oživení ekonomiky, které by se mělo projevit koncem příštího roku.
Ať už bude krok ČNB jakýkoliv, v probíhající recesi a setrvačnosti na realitním trhu se během příštího roku objeví řada nemovitostí za velmi zajímavé ceny nejen v centrech, ale i v regionech.
Jan Dvořák, Hlavní Analytik, SALUTEM FUND SICAV, a.s.