Evropská centrální banka (ECB) v souladu s očekáváním snížila na svém včerejším zasedání všechny tři klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů – depozitní sazbu snížila na 3,25 %, refinanční na 3,40 % a sazbu mezní zápůjční facility na 3,65 %. Vzhledem k tomu, že se jedná o první snížení úrokových sazeb na dvou po sobě jdoucích zasedáních od řecké krize v roce 2011, ukazuje to rostoucí obavy ECB o vývoj hospodářského růstu v eurozóně.
Toto rozhodnutí je součástí strategie ECB pracovat s tvrdými daty. Prezidentka ECB Christine Lagarde v této souvislosti zdůraznila pokračující pokles inflace. Zároveň varovala před slabým hospodářským výkonem eurozóny a přítomností rizik, která by mohla negativně ovlivnit budoucí ekonomický růst. Jde zejména o německou ekonomiku, která je největší v eurozóně a druhý rok po sobě zaznamená reálný pokles, což významným způsobem ovlivní celou eurozónu.
Navzdory tomu, že inflace v eurozóně v září zpomalila na 1,7 % a poprvé od roku 2021 klesla pod dvouprocentní cíl, ECB neplánuje zásadnější snížení úrokových sazeb v blízké budoucnosti. Přitom od roku 2016 až do roku 2022 držela při inflaci po většinu období kolísající mezi 1 % až 2 % (kromě roku 2020, kdy byla ještě nižší), nulové úrokové sazby.
Při kombinaci inflace v eurozóně pod 2% inflačním cílem a vlastním výše uvedeným varováním před slabým vývojem ekonomik zemí eurozóny měla ECB snížit úrokové sazby o 0,50 %. I když lze očekávat, že k nulovým úrokovým sazbám se již nevrátí, je zde prostor pro rychlé snížení úrokových sazeb minimálně o jeden procentní bod.
K rychlejšímu snižování úrokových sazeb by se na svém nejbližším zasedání, které proběhne 7. listopadu, bankovní rada České národní banky měla vrátit. Čím rychleji, tím lépe. To se týká jak ECB, tak i ČNB.
…
The European Central Bank has reduced interest rates. But only slightly.
In line with expectations, the European Central Bank (ECB) cut all three key interest rates by 25 basis points at its meeting yesterday. The deposit rate was lowered to 3.25%, the refinancing rate to 3.40%, and the marginal lending facility rate to 3.65%. This marks the first interest rate cut in two consecutive meetings since the Greek crisis in 2011, highlighting the ECB’s growing concerns about the outlook for economic growth in the eurozone.
This decision aligns with the ECB’s data-driven strategy. ECB President Christine Lagarde emphasized the ongoing decline in inflation but also cautioned against weak economic performance in the Eurozone and potential risks to future economic growth. Of particular concern is the German economy, the largest in the Eurozone, which is projected to record a real decline for the second consecutive year, substantially affecting the entire Eurozone.
Despite Eurozone inflation slowing to 1.7% in September and falling below the 2% target for the first time since 2021, the ECB is not expected to implement significant interest rate cuts in the near future. This stance contrasts with the period from 2016 to 2022 when it maintained zero interest rates with inflation fluctuating between 1% and 2% (except for 2020, when it was even lower).
Considering Eurozone inflation below the 2% target and the ECB’s warnings regarding weak economic development in Eurozone countries, a more substantial interest rate reduction of 0.50% would have been warranted. While zero interest rates are not expected to return, there remains scope for a rapid reduction in interest rates by at least one percentage point.
At its next meeting on November 7, the board of the Czech National Bank (ČNB) should similarly consider a more aggressive rate reduction. The sooner, the better—this advice applies equally to the ECB and the ČNB.