Meziroční inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 % z červencových 1,7 %, meziměsíčně ceny vzrostly o 0,3 %. Podle Českého statistického úřadu za tím stojí především pohonné hmoty, jejichž ceny se meziročně zvedly o 26,2 %. Nafta se v průměru prodávala za 44,98 Kč za litr, nejvíce od října 2022. Naopak potraviny dál zlevňují, meziročně o 4,3 %. Podle ČNB je jejich pokles relativně plošný a průměrné ceny potravin se dostaly na dvouletá minima.
V evropském srovnání zůstává česká inflace nízká. Harmonizovaný index HICP, který umožňuje srovnání mezi zeměmi EU stejnou metodikou, dosáhl v Česku v srpnu 1,5 %. V eurozóně činil podle předběžného odhadu 3,3 %, v Německu a Rakousku 2,9 % a na Slovensku 3,1 %. Český výsledek tak byl výrazně nižší než v eurozóně, Německu, Rakousku i na Slovensku.
Srpnových 1,9 % samo o sobě varovný signál nepředstavuje. Vývoj jednotlivých složek inflace je ale méně příznivý. Jádrová inflace se v srpnu nezměnila a zůstala na 3,0 %, tedy na nejvyšší úrovni za poslední rok. Výrazně nad celkovou inflací zůstává růst nájemného i nákladů vlastnického bydlení. Nájemné vzrostlo meziročně o 6,1 %, více než trojnásobným tempem oproti celkové inflaci, a náklady vlastnického bydlení vyjádřené imputovaným nájemným o 5,4 %.
ČNB nevylučuje další zvýšení sazeb
Repo sazba ČNB je po červnovém zvýšení, prvním za čtyři roky, na 3,75 %. Během léta navíc vzrostly delší tržní úrokové sazby a podle člena bankovní rady Jana Kubíčka se jejich růst postupně promítá i do firemních úvěrů a hypoték. Pro pokles hypotečních sazeb proto prostor není. Vyšší tržní sazby naopak vytvářejí tlak na jejich růst.
Kubíček zároveň nevyloučil další zpřísnění měnové politiky. Trhy podle něj počítají až se čtyřmi zvýšeními sazeb během jednoho roku, což sám považuje za přehnané, současnou úroveň ale za konečnou neoznačil. Prostor pro snižování sazeb by se podle něj otevřel až při polevení jádrové inflace a zpomalení úvěrové aktivity. Ta je ale stále silná.
Hypotéky v létě meziročně rostly téměř o deset procent, spotřebitelské úvěry kolem 15 % a podobným tempem přibývaly i úvěry firmám. U investičních hypoték přitom část poptávky vznikla ještě před zpřísněním pravidel ČNB, kdy se zájemci snažili získat financování za původních podmínek.
Rizika pro příští rok
ČNB očekává, že inflace se v září dostane nad 2 % a na začátku příštího roku může přechodně překročit i 3 %. Pro celý rok 2027 pak podle člena bankovní rady Jana Kubíčka může inflace dosahovat kolem 2,5 %. Jedním z důvodů bude odeznění letošního efektu převedení poplatků za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet.
Dalším rizikem zůstává vývoj na Blízkém východě a případný růst cen energií. Proinflační tlak může vytvářet také státní rozpočet. Vládní návrh počítá pro příští rok se schodkem 389 miliard korun a vyšší výdaje mohou dál podporovat domácí poptávku.
Pro investora do nemovitostí je proto důležité, že nízká celková inflace sama o sobě neznamená levnější financování. Nájemné i náklady vlastnického bydlení dál rostou podstatně rychleji a na pokles hypotečních sazeb nelze spoléhat. O to důležitější je předvídatelnost nájemního příjmu. V modelu Salutem Real investor vlastní konkrétní byt zapsaný v katastru a pronajímá ho přímo společnosti Salutem Real, která mu platí smluvně fixované nájemné bez ohledu na aktuální obsazenost bytu. Nájemní příjem tak nezávisí na aktuální obsazenosti bytu ani na krátkodobých pohybech tržního nájemného.