Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek (19. března 2026) jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,50 %, kde je od května loňského roku.
Klíčová čísla zasedání:
- 2T repo sazba: 3,50 % (beze změny od května 2025)
- Hlasování: 7:0 — plná shoda celé bankovní rady
- Inflace v únoru 2026: 1,4 % meziročně — nejnižší hodnota od října 2016, pod prognózou ČNB
- HDP ve 4. čtvrtletí 2025: +2,6 % meziročně — solidní růst tažený spotřebou domácností
- Mzdový růst ve 4. čtvrtletí 2025: +7,4 % meziročně
- Rizika inflace: vyrovnaná
- Výhled sazeb: přibližná stabilita v první polovině roku 2026
Nízká inflace, ale ne klidné prostředí
Únorová inflace 1,4 % je na první pohled povzbudivé číslo, je totiž nejnižší od října 2016. Jenže celkový index skrývá dva odlišné příběhy. Ceny zboží klesají, táhnou je dolů levnější energie po převodu poplatků za obnovitelné zdroje na stát a nižší ceny potravin. Ceny služeb ale rostou tempem 4,5 %, tedy tam, kde domácnosti reálně žijí: nájmy, restaurace, ubytování, volný čas.
Právě proto ČNB na příznivé celkové číslo nereaguje uvolněním. Klíčová je pro ni jádrová inflace pohybující se kolem 2,7 %, a za ní stojí mzdy, ve čtvrtém čtvrtletí rostly o 7,4 %, přičemž napětí na trhu práce zůstává z pohledu bankovní rady významným domácím rizikem. Bankovní rada to dnes formulovala jednoznačně:
„Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace zůstala stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle i poté, co pominou dočasné faktory.“
Nový faktor na radaru: Blízký východ
Dnešní zasedání přineslo oproti únoru jeden explicitně nový prvek. Bankovní rada formálně zařadila konflikt na Blízkém východě mezi specifická rizika pro nadcházející měsíce. Sledovat bude nejen přímý vliv zdražení energetických komodit na inflaci, ale i možné negativní dopady na ekonomickou aktivitu a finanční podmínky. Klíčová podmínka zní jasně: důsledky konfliktu se nesmí přenést do zvýšených inflačních očekávání v Česku.
Stejné riziko braly v úvahu i Fed, ECB i Bank of England. Všechny tři ponechaly úrokové sazby beze změny. Fed při svém rozhodnutí zvýšil inflační odhady právě s odkazem na vývoj cen energií, ECB dnes varovala před přetrvávající nejistotou kvůli geopolitickému napětí.
Česká bankovní rada přitom konstatuje, že dosavadní dopady konfliktu zatím neohrožují setrvalost nízkoinflačního prostředí a že příznivé výchozí podmínky tuzemské ekonomiky poskytují prostor nejprve analyzovat, sledovat kroky významných zahraničních centrálních bank a teprve pak případně reagovat.
Výhled sazeb: stabilita, ne uvolnění
Zimní prognóza ČNB, o kterou se dnešní rozhodnutí opírá, počítá s přibližnou stabilitou krátkodobých tržních sazeb v první polovině roku. Co přijde poté, to zůstává otevřené v obou směrech. Dnešní hodnocení rizik jako „vyrovnaných“ není signálem blízkého pohybu sazeb, je to konstatování, že cyklus uvolňování, který začal v prosinci 2023 a skončil v květnu 2025, je s velkou pravděpodobností uzavřen. V prohlášení bankovní rady je výslovně uvedeno:
„Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události, situaci na zahraničních finančních trzích a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat působení měnové politiky na domácí úvěrovou aktivitu, ceny aktiv, zejména ceny nemovitostí, a následně na reálnou ekonomickou aktivitu a cenový vývoj.“
Co z toho plyne pro investory do nemovitostí
Průměrná sazba nových hypoték se v únoru podle ČBA Hypomonitoru držela na 4,46 %. Výrazné zlevnění v dohledné době nepřijde automaticky — a pokud by se repo sazba pohla, spíše by hypoték zdražila, než zlevnila. To má přímý dopad na investiční logiku: cena peněz je dost vysoká na to, aby oddělila projekty s reálnou hodnotou od těch, které spoléhaly na to, že levnější dluh časem dopočítá zbytek výnosu.
V prostředí stabilních, ale ne levných peněz vycházejí nejlépe investice s rozumnou vstupní cenou, čitelnou lokalitou, stabilní nájemní poptávkou a výnosem, který obstojí bez agresivní finanční páky. Méně záleží na načasování trhu, více na kvalitě konkrétního aktiva a způsobu jeho akvizice.
To je prostředí, ve kterém disciplína při výběru investice přináší výsledky, a kde se přirozeně ukazuje význam předvídatelného, smluvně ukotveného výnosu i bez optimistických předpokladů o budoucím vývoji sazeb.