Čínské obavy z deflace sílí, jejich výsledkem je, že čínská centrální banka (People’s Bank of China – PBoC) se v září rozhodla snížit úrokové sazby na mnohaleté minimum. Ani během pandemie COVID-19 nebyly úrokové sazby tak nízko – viz následující graf:
PBoC se ve snaze podpořit čínskou ekonomiku, která v posledních měsících čelila značným výzvám, minulý týden rozhodla podniknout řadu dalších kroků. Hlavními problémy jsou útlum v realitním sektoru a nízká spotřebitelská poptávka, které způsobily obavy z možného zpomalení druhé největší ekonomiky světa. Zároveň rostou obavy z pokračování slabého ekonomické růstu a promítnutí dlouhodobého deflačního tlaku do skutečně dlouhodobé deflace. Toto je vývoj čínské inflace za posledních 5 let:
Deflace je totiž ekonomy i politiky vnímána jako velmi rizikový faktor. Byla jedním z hlavních důvodů ekonomické krize v 30. letech minulého století, zejména ve Spojených státech. Na rozdíl od inflace, která ceny zvyšuje, deflace vede k poklesu spotřebitelských cen, což často vyvolává negativní ekonomickou spirálu.
Spotřebitelé totiž v takovém případě často odkládají nákupy zbytného zboží v očekávání dalšího poklesu jejich cen. Tento odklad hrozí spuštěním deflační spirály – poklesu spotřebitelské poptávky, což následně negativně ovlivňuje tržby firem a nutí je k omezování produkce a propouštění. Opět tak dochází k poklesu spotřebitelské poptávky. Dalším efektem je zvyšování reálné hodnoty dluhů, protože hodnota peněz, které je třeba splatit, stoupá. Zpomalující se inflace, blížící se nule, či dokonce deflace, nutí centrální banky ve snaze podpořit ekonomiku zvažovat rychlé snižování úrokových sazeb.
Vzhledem k tomu, že Čína je významným světovým obchodním partnerem, jakýkoli pokles cen v této zemi může vést ke snaze čínských firem prodat své výrobky v zahraničí i za nižší než stávající ceny. Výsledkem by byla nižší inflace ve Spojených státech i Evropě. Z ponaučení z 30. let minulého století by centrální banky snížily úrokové sazby na nižší než dnes plánovanou cílovou úroveň dříve a rychleji, aby zabránily vzniku deflace. Pokud ECB i Fed razantněji sníží úrokové sazby, je pravděpodobné, že díky propojení České republiky se zeměmi eurozóny a zejména s Německem, by se k nim Česká národní banka přidala.
Při odložení nákupů spotřebního zboží, výraznému poklesu úrokových sazeb a nárůstu úspor by se na trhu nemovitostí mohla opakovat situace podobná rokům 2020 až 2022, kdy došlo k mimořádnému zvýšení zájmu o hypotéky s mimořádně silným pozitivním efektem na trhu nemovitostí v České republice.
…
Chinese fears of deflation are growing.
As a result, the People’s Bank of China (PBoC) decided to cut interest rates to a multi-year low in September; even during the COVID-19 pandemic, interest rates were not that low—see the chart below.
The PBoC decided last week to take a number of additional steps in an effort to support the Chinese economy, which has faced significant challenges in recent months. The main problems are a downturn in the property sector and low consumer demand, which have caused fears of a possible slowdown in the world’s second-largest economy. At the same time, there are growing concerns about continued weak economic growth and the long-term deflationary pressures translating into a prolonged deflationary period. This is the development of Chinese inflation over the past 5 years:
Indeed, deflation is seen by economists and politicians as a very risky factor. It was a major factor in the economic crisis of the 1930s, especially in the United States. Unlike inflation, which increases prices, deflation leads to a fall in consumer prices, often triggering a negative economic spiral.
In this case, consumers often postpone purchases of consumer-cyclical goods in anticipation of a further fall in prices. This postponement threatens to trigger a deflationary spiral—a fall in consumer demand, which in turn adversely affects firms‘ sales, forcing them to cut production and make redundancies, thus again leading to a fall in consumer demand. Another effect is the increased real value of debt as the value of money to be repaid rises. Slowing inflation close to zero, or even deflation, is forcing central banks to consider rapid interest rate cuts in an attempt to stimulate the economy.
Given that China is an important trading partner for many countries, any fall in prices in China may lead Chinese companies to try to sell their products abroad at even lower prices. The result would be lower inflation in the United States and Europe. Learning from the lessons of the 1930s, central banks would cut interest rates to below today’s target levels sooner and faster to prevent deflation. If both the ECB and the Fed cut interest rates more dramatically, it is likely that the Czech Republic’s links to eurozone countries, especially Germany, would lead the Czech National Bank to follow.
With consumer purchases postponed, interest rates falling significantly, and savings increasing, the property market could see a situation similar to what occurred between 2020 and 2022, when there was an extraordinary increase in interest in mortgages with a strong positive effect on the Czech real estate market.